Evropské autobusy se rychle stávají plně elektrickými

Evropské autobusy se rychle stávají plně elektrickými

Očekává se, že evropský trh s elektrickými autobusy dosáhne v roce 2024 hodnoty 1,76 miliardy USD a do roku 2029 by měl dosáhnout 3,48 miliardy USD s průměrnou roční mírou růstu 14,56 % během prognózovaného období (2024–2029).

Elektrické autobusy transformují evropské systémy veřejné dopravy rychleji, než mnoho politiků očekávalo. Podle nové zprávy organizace Transport & Environment (T&E) bude do roku 2024 téměř polovina všech nových městských autobusů prodaných v EU plně elektrických. Tento posun představuje rozhodující okamžik v dekarbonizaci evropské veřejné dopravy. Trend směrem k elektrickým autobusům se stal jasným. Města po celé Evropě rychle přecházejí z dieselových a hybridních modelů na elektrické autobusy, aby dosáhla úspor nákladů, zvýšení efektivity a environmentálních výhod. Tato data demonstrují závazek Evropy k elektrifikaci veřejné dopravy.

I. Tržní výhody elektrických autobusů:

Dvojí pohon z hlediska politiky a technologií

1. Dvojí výhody: náklady a ochrana životního prostředí

Provozní náklady elektrických autobusů jsou výrazně nižší než u tradičních dieselových vozidel. Vezměme si například Francii, kde podíl autobusů na nové zdroje energie činí pouze 33 % (což je výrazně pod průměrem EU), ale provozní náklady na kilometr u elektrických autobusů mohou být pouhých 0,15 eura, zatímco autobusy na vodíkové palivové články vynakládají náklady až 0,95 eura. Mezinárodní data: Montpellier ve Francii původně plánoval integrovat vodíkové autobusy do svého vozového parku, ale od tohoto projektu upustil, když zjistil, že náklady na kilometr u vodíku činí 0,95 eura, oproti pouhým 0,15 eura u elektrických autobusů. Studie Univerzity Bocconi zjistila, že italské vodíkové autobusy vynakládají náklady na životní cyklus ve výši 1,986 eura na kilometr – téměř dvojnásobek oproti 1,028 euru na kilometr u bateriově elektrických modelů. V italském Bolzanu provozovatelé autobusů zaznamenali provozní náklady na vodíkové autobusy ve výši 1,27 eura na kilometr oproti 0,55 eura u elektrických autobusů. Tato finanční realita odrazuje dopravní úřady od vodíku, protože trvalé náklady zůstávají pro celé autobusové vozové parky neudržitelné i s dotacemi. EU dále urychluje postupné vyřazování dieselových autobusů z městské dopravy prostřednictvím přísných předpisů pro emise CO₂ a politik nízkoemisních zón. Do roku 2030 by měly evropské vozové parky městských autobusů z velké části přejít na elektrický pohon s cílem dosáhnout 75 % elektrických autobusů ve všech nově prodaných evropských autobusech do tohoto roku. Tato iniciativa si získala podporu provozovatelů veřejné dopravy a obecních úřadů. Rostoucí poptávka zákazníků po elektrických autobusech navíc pramení z velké části ze shody regulačních a environmentálních imperativů, což významně podporuje expanzi evropského trhu s městskými elektrickými autobusy. V rámci převážně stagnujícího evropského trhu s autobusy zavádějí velká města a ekologicky uvědomělé země elektrické autobusy, aby řešily naléhavé problémy se znečištěním ovzduší a hlukem, a tím plní závazky chránit občany před environmentálními riziky.

2. Technologický pokrok urychluje přijetí na trhu.

Pokroky v technologii baterií a velkovýroba výrazně snížily náklady a zvýšily dojezd elektrických autobusů, aby splňovaly celodenní provozní požadavky. Například autobusy BYD nasazené v Londýně předčily očekávání a zcela rozptýlily obavy provozovatelů ohledně dopadu nabíjení na provoz.