Perspektivy indonéského trhu pro prodej a výrobu elektromobilů

Indonésie soutěží se zeměmi jako Thajsko a Indie o rozvoj svého průmyslu elektromobilů a nabízí životaschopnou alternativu k Číně, přednímu světovému výrobci elektromobilů. Země doufá, že jí přístup k surovinám a průmyslové kapacitě umožní stát se konkurenceschopnou základnou pro výrobce elektromobilů a vybudovat si místní dodavatelský řetězec. Jsou zavedeny podpůrné politiky na podporu investic do výroby i místního prodeje elektromobilů.

Výhled domácího trhu
Indonésie aktivně pracuje na vybudování významné pozice v odvětví elektromobilů (EV) s cílem dosáhnout do roku 2025 2,5 milionu uživatelů elektromobilů.

Tržní data však naznačují, že transformace zvyklostí spotřebitelů automobilů bude nějakou dobu trvat. Podle srpnové zprávy agentury Reuters tvoří elektromobily méně než jedno procento automobilů na indonéských silnicích. V loňském roce se v Indonésii prodalo pouze 15 400 elektromobilů a přibližně 32 000 elektrických motocyklů. I když významní provozovatelé taxislužby, jako je Bluebird, zvažují akvizici flotil elektromobilů od velkých společností, jako je čínský automobilový gigant BYD, budou prognózy indonéské vlády potřebovat více času, než se stanou realitou.

Zdá se však, že dochází k postupnému posunu v postojích. V západní Jakartě zaznamenal prodejce automobilů PT Prima Wahana Auto Mobil rostoucí trend v prodeji elektromobilů. Podle obchodního zástupce společnosti, který hovořil s deníkem China Daily v červnu letošního roku, si zákazníci v Indonésii kupují a používají elektromobil Wuling Air jako sekundární vozidlo vedle svých stávajících konvenčních vozů.

Tento typ rozhodování může souviset s obavami ohledně vznikající infrastruktury pro nabíjení elektromobilů a poprodejních služeb, jakož i dojezdu elektromobilů, což se týká nabití baterie potřebného k dosažení cíle. Celkově mohou náklady na elektromobily a obavy ohledně výkonu baterie bránit počátečnímu přijetí.

Ambice Indonésie však sahají nad rámec pouhé podpory spotřebitelského zavádění vozidel na čistou energii. Země se také snaží etablovat jako klíčové centrum v rámci dodavatelského řetězce elektromobilů. Koneckonců, Indonésie je největším automobilovým trhem v jihovýchodní Asii a po Thajsku se řadí mezi druhé největší výrobní centrum v regionu.

V následujících částech se budeme zabývat klíčovými faktory, které ovlivňují tento obrat v oblasti elektromobilů, a rozebereme, co dělá z Indonésie preferenční destinaci pro zahraniční investice v tomto segmentu.

Vládní politika a podpůrná opatření
Vláda Joka Widoda začlenila výrobu elektromobilů do hlavního plánu ASEAN_Indonesia_Master Plan Acceleration and Expansion of Indonesia Economic Development 2011-2025 a nastínila rozvoj infrastruktury pro elektromobily v Narasi-RPJMN-2020-2024-versi-Bahasa-Inggris (Národní střednědobý plán 2020-2024).

Podle plánu na období 2020–2024 se industrializace v zemi zaměří především na dvě klíčové oblasti: (1) předvýrobu zemědělského, chemického a kovodělného zboží a (2) výrobu produktů, které zvyšují hodnotu a konkurenceschopnost. Tyto produkty zahrnují širokou škálu odvětví, včetně elektromobilů. Provádění plánu bude podpořeno sladěním politik v primárním, sekundárním a terciárním sektoru.
V srpnu letošního roku Indonésie oznámila dvouleté prodloužení lhůty pro automobilky, aby splnily podmínky pro získání pobídek pro elektromobily. Díky nově zavedeným, mírnějším investičním předpisům se automobilky mohou zavázat k výrobě minimálně 40 procent komponentů pro elektromobily v Indonésii do roku 2026, aby získaly nárok na pobídky. Významné investiční závazky již učinily čínská značka Neta EV a japonská společnost Mitsubishi Motors. Mezitím společnost PT Hyundai Motors Indonesia v dubnu 2022 představila svůj první elektromobil vyráběný v tuzemsku.

Indonésie dříve oznámila svůj záměr snížit dovozní cla z 50 procent na nulu pro výrobce elektromobilů, kteří zvažují investice v zemi.

V roce 2019 indonéská vláda zavedla řadu pobídek zaměřených na výrobce elektromobilů, dopravní firmy a spotřebitele. Tyto pobídky zahrnovaly snížení dovozních cel na stroje a materiály používané při výrobě elektromobilů a nabídku daňových prázdnin po dobu maximálně 10 let pro výrobce elektromobilů, kteří v zemi investují alespoň 5 bilionů rupií (ekvivalent 346 milionů USD).

Indonéská vláda také výrazně snížila daň z přidané hodnoty u elektromobilů z 11 procent na pouhé jedno procento. Tento krok vedl k výraznému poklesu vyvolávací ceny nejdostupnějšího vozu Hyundai Ioniq 5 z více než 51 000 USD na méně než 45 000 USD. Pro průměrného indonéského uživatele automobilu se stále jedná o prémiovou kategorii; nejlevnější benzínový vůz v Indonésii, Daihatsu Ayla, začíná na méně než 9 000 USD.

Hnací síly růstu pro výrobu elektromobilů
Hlavním důvodem pro tlak na výrobu elektromobilů jsou bohaté domácí zásoby surovin v Indonésii.

Země je předním světovým producentem niklu, klíčové složky při výrobě lithium-iontových baterií, které jsou převládající volbou pro bateriové sady elektromobilů. Indonéské zásoby niklu tvoří přibližně 22–24 procent celosvětových zásob. Země má navíc přístup ke kobaltu, který prodlužuje životnost baterií elektromobilů, a k bauxitu, který se používá při výrobě hliníku, klíčového prvku při výrobě elektromobilů. Tento snadný přístup k surovinám může potenciálně výrazně snížit výrobní náklady.

Rozvoj indonéských výrobních kapacit pro elektromobily by mohl časem posílit regionální export, pokud by sousední ekonomiky zaznamenaly prudký nárůst poptávky po elektromobilech. Vláda si klade za cíl vyrobit do roku 2030 přibližně 600 000 elektromobilů.

Kromě pobídek k výrobě a prodeji se Indonésie snaží snížit svou závislost na vývozu surovin a přejít na vývoz zboží s vyšší přidanou hodnotou. Indonésie dokonce v lednu 2020 zakázala vývoz niklové rudy a zároveň si buduje kapacitu pro tavení surovin, výrobu baterií pro elektromobily a výrobu elektromobilů.

V listopadu 2022 podepsaly společnosti Hyundai Motor Company (HMC) a PT Adaro Minerals Indonesia, Tbk (AMI) memorandum o porozumění (MoU), jehož cílem je zajistit konzistentní dodávky hliníku pro uspokojení rostoucí poptávky po automobilové výrobě. Cílem spolupráce je vytvořit komplexní systém spolupráce v oblasti výroby a dodávek hliníku, který by zajišťovala společnost AMI ve spolupráci se svou dceřinou společností PT Kalimantan Aluminium Industry (KAI).

Jak je uvedeno v tiskové zprávě společnosti, společnost Hyundai Motor Company zahájila provoz ve výrobním závodě v Indonésii a aktivně se zapojuje do spolupráce s Indonésií v několika oblastech s cílem dosáhnout budoucích synergií v automobilovém průmyslu. To zahrnuje i zkoumání investic do společných podniků pro výrobu bateriových článků. Indonéský zelený hliník, který se vyznačuje nízkouhlíkovou výrobou vodní energie, což je ekologický zdroj energie, je dále v souladu s politikou uhlíkové neutrality společnosti HMC. Očekává se, že tento zelený hliník uspokojí rostoucí globální poptávku mezi výrobci automobilů.
Dalším důležitým cílem jsou cíle Indonésie v oblasti udržitelnosti. Strategie země pro elektromobily přispívá k jejímu úsilí o dosažení nulových čistých emisí. Indonésie nedávno urychlila své cíle v oblasti snižování emisí a nyní usiluje o snížení o 32 procent (z původních 29 procent) do roku 2030. Osobní a užitková vozidla se podílejí na celkových emisích generovaných silničními vozidly 19,2 procenta a agresivní přechod k zavádění a využívání elektromobilů by celkové emise podstatně snížil.

Těžební aktivity na nejnovějším indonéském seznamu pozitivních investic chybí, což znamená, že jsou technicky otevřené 100% zahraničnímu vlastnictví.

Pro zahraniční investory je však nezbytné znát vládní nařízení č. 23 z roku 2020 a zákon č. 4 z roku 2009 (ve znění pozdějších předpisů). Tato nařízení stanoví, že těžební společnosti v zahraničním vlastnictví musí během prvních 10 let od zahájení komerční produkce postupně zprodat minimálně 51 procent svých akcií indonéským akcionářům.

Zahraniční investice do dodavatelského řetězce elektromobilů
V posledních několika letech přilákala Indonésie do svého niklového průmyslu značné zahraniční investice, zaměřené především na výrobu elektrických baterií a související rozvoj dodavatelského řetězce.

Mezi významné události patří:

Společnost Mitsubishi Motors vyčlenila přibližně 375 milionů amerických dolarů na rozšíření výroby, včetně elektromobilu Minicab-MiEV, a plánuje zahájit výrobu elektromobilů v prosinci.
Společnost Neta, dceřiná společnost čínské společnosti Hozon New Energy Automobile, zahájila proces přijímání objednávek na elektromobil Neta V a připravuje se na zahájení lokální výroby v roce 2024.
Dva výrobci, Wuling Motors a Hyundai, přesunuli část své výroby do Indonésie, aby získali nárok na plné pobídky. Obě společnosti mají továrny mimo Jakartu a z hlediska prodeje jsou předními uchazeči na trhu s elektromobily v zemi.
Čínští investoři se podílejí na dvou významných projektech těžby a tavení niklu, které se nacházejí na Sulawesi, ostrově známém svými rozsáhlými zásobami niklu. Tyto projekty jsou propojeny s veřejně obchodovanými společnostmi Indonesia Morowali Industrial Park a Virtue Dragon Nickel Industry.
V roce 2020 podepsaly indonéské ministerstvo investic a společnost LG memorandum o porozumění v hodnotě 9,8 miliardy USD, které má společnosti LG Energy Solution poskytnout investice v celém dodavatelském řetězci elektromobilů.
V roce 2021 zahájily společnosti LG Energy a Hyundai Motor Group vývoj prvního indonéského závodu na výrobu bateriových článků s investiční hodnotou 1,1 miliardy USD a s kapacitou 10 GWh.
V roce 2022 uzavřelo indonéské ministerstvo investic memorandum o porozumění se společnostmi Foxconn, Gogoro Inc, IBC a Indika Energy, které zahrnuje výrobu baterií, elektromobilitu a související odvětví.
Indonéská státní těžební společnost Aneka Tambang uzavřela partnerství s čínskou skupinou CATL v rámci dohody o výrobě elektromobilů, recyklaci baterií a těžbě niklu.
Společnost LG Energy staví v provincii Střední Jáva huť za 3,5 miliardy amerických dolarů s kapacitou výroby 150 000 tun síranu nikelnatého ročně.
Společnosti Vale Indonesia a Zhejiang Huayou Cobalt spolupracují se společností Ford Motor na vybudování závodu na výrobu hydroxidových sraženin (MHP) v provincii jihovýchodní Sulawesi s plánovanou kapacitou 120 000 tun a druhého závodu MHP s kapacitou 60 000 tun.